Život už nikdy nebude jako dřív...

Jsme zpátky z dovolené...z té nejkrásnější dovolené, jakou jsme si dovedli představit...dny a okamžiky nabité takovými emocemi, že se mnohdy nedaly ani ovládnout...naše dojmy z Provence jsou tak silné a myslím, že žádná slova nemohou tento kouzelný kraj dostatečně vystihnout.

Víme jen (a na tom jsme se shodli všichni tři), že se tam chceme vrátit...kéž by to šlo už dnes...nebo aspoň brzy...tady jsme sice doma, ale tam se chceme vrátit (trochu jsem si s tou myšlenkou před cestou sem pohrávala, ale je to silnější než jsem si připouštěla), domů nás táhla jen naše smečka, po všech našich chlupatých zlatíčkách nám bylo smutno, ale co takhle zajet pro ně a rychle zpátky do té  provensálským sluncem ozářené krásy?

Jedna taková dovolená a naděláte si v hlavě tolik zmatku, že nevíte co s tím...Jak jsme řekli:,,Život už nikdy nebude jako dřív..."

Cesta do Provence...

První fotky vznikly již při cestě tam...Vyjeli jsme v pátek 21.6.2019 ve 22:00, na cestách byl celkem klid, první zastávku jsme měli v Německu, kde jsme si trochu zdřímli a další zastávka už byla ve Francii na svačinu a protažení kostí :-) a pak už hurá směr ubytování...

...už jsme ve Francii...na nějakém parkovišti...

...jako správní Češi :-))

...jsme v cíli...po stranách nás vítají nádherné štíhlé cypřiše...

...jsme nadšeni...

...krása...ty stěny, okna, květináče a ten mohutný platan!♥...

...nemáme slov...

...na terase...

...jsem okouzlena dlažbou a omítkami...jsou dokonalé a během pobytu se musím stěn pokaždé dotknout...

...pohled z okna...takové krásné mříže jsou (potom co jsme obhlídli i jiné domy) v každém stavení...

...dokonalé detaily...

...jdeme na obhlídku vily...

...letní kuchyně u bazénu...

...relax po dlouhé cestě...

...jsme nadšeni...všude je tady klid, neuvěřitelné ticho, přesně jak jsme chtěli a jak jsme si představovali - tichý francouzský venkov...jen slunce, nebe bez mráčku a vše s doprovodem cikád...mimochodem pan a paní domácí jsou velice milí lidé..co jiného by však člověk tady čekal, že?

...večerní pohoda v altánu...

...krásný, tichý, voňavý večer...

(pokračování příště...mám totiž z každého dne 300 kusů fotek a nestíhám třídit :-) bodejť, když u toho přes slzy nevidím...)

Dovolená...

Tohle slovo bude odvozeno nejspíše od slova "dovolit si" a věřte, že jsem si tentokráte dovolila dost - poprvé jet na dovolenou bez smečky...
Tahle dovolená je plánovaná od Vánoc, neboť na Vánoce byla ,,naježena", ale to víte...léto daleko, plány velké, ale co kdyby...člověk si jen tak pohrává s tou myšlenkou, trochu se raduje a kochá příspěvky na netu, kouká na fotky a čte zážitky jiných cestovatelů v oblasti, do které se chystá, ale pořád je tak nějak v klidu...

...A hle!...najednou se to nějak začne přibližovat a ejhle je tady měsíc do dovolené, no ale co...však termín je ještě daleko...ale někde vzadu v mozku už se ozývají víc a víc obavy a strachy o kdeco a kdekoho...ale co...vždyť ještě zbývá tolik dní...

A HLE!....týden do dovolené...každý normální člověk se samozřejmě celý třese, nakupuje a chystá jen aby už mohl vyjet, ovšem ne já..
Ano třesu se... a to obavami, aby to ta naše smečka bez nás zvládla...přestože mají zajištěn veškerý komfort v domě, sami nebudou a vše jim zůstává k dispozici jako vždycky, nějaké obavy tady přece jen jsou...

Moje pocity jsou prostě nepopsatelné a nemyslím si, že by je mohl každý pochopit...
...a tak místo nákupů a vybírání letní sandálků, plavek, slunečníku, parea, plážových tašek, plážových dek a opalovacích krémů, nafukovacích kruhů na nápoje do bazénu a dalších dovolenkových příprav, já zajišťuji homeopatika proti stesku (jedno balení pro mně, jedno pro smečku), sepisuji režim dne (jak do Výměny páníčků ) včetně popisu, co který pes má rád a co ne, co může a co nesmí, kdy mají jít kočky spát a kdy čekají na dobrotu před spaním, kdo ve kterém pelíšku dřímá a kdo se čeho bojí, co znamená kňourání toho a úpění tam toho...ach...
...připomíná mi to den, kdy jsem poprvé nechávala své dítě hlídat babičkou (a to byla babička s velkým B) a psala jsem ji přesný rozpis co, kdy, kde a jak včetně překladu slov, které mé dítě v té době používalo (no slova to ani tak nebyly, spíše jen takové pokusy, ale já - maminka- jsem rozuměla) a moje maminka se tenkrát potutelně usmívala a málem, že si neťukala na čelo...jasně..vždyť mé dítě bylo v těch nejlepších rukách...

A to samé se děje právě teď..vím, že je svěřuji do nejlepších rukou, člověku, který jim rozumí, má je rád a přesto mi strach kazí těšení na dovolenou...

Myšátka moje mi to neulehčují a schválně se tváří, jakože se nesmíme nikdy opustit, kočky jsou tak hodné, mazlivé a komunikativní, že ještě chvíli, tak začnou i mluvit,... levandule ta se uraženě rozhodla, že rozkvete právě do těch dnů, kdy tady nebudu a nemůžu ji tedy pochválit a už vůbec ne natrhat a sušit...a tak na mě celá fauna i flora kouká a říká : ,,no jak chceš...však si nás tady nech a příště si to rozmyslíš.."

 K tomu všemu, když už konečně únavou v noci usnu,  probudí mě časování francouzských sloves, probudím se a časuju jako divá, mozek si nechce odpočinout nebo co, nechtějte vědět co následuje, když si nemůžu vzpomenout na překlad...ještěže mám mobil u postele a překladač stále na ploše...francouzské r se mi cpe do každé věty, jak jsme nesměli jako děti ráčkovat, tak dnes ,, rrrčím" a ráčkuju slova s Rrrrrr, které drnčí až za roh...

V obchodě nakupuju stylem překladu - dokud si nepřeložím jídlo do francouzštiny, nesmím ho koupit a tak dost času promarním v obchodě...no šílenství...

Ale teď dost legrace a vážně...vážně bych tam chtěla nakouknout...vážně bych se chtěla těšit (a já vím, že tam úplně vzadu se moc těším) a vážně bych chtěla, aby vše bylo v pořádku a v klidu.

A tak jim tady všem říkám ,, pojďme to zkusit zvládnout" a do tlamiček cpu 5 homeopatických kuliček jim a 5 kuliček mně...a za chvíli zase 5 kuliček jim a 5 kuliček mně....:-)

...Tak jo...jdeme...vzhůru za tou perlou jižní Francie !...

Těším se na tebe ... sladká a voňavá Provence♥

Horké dny...
Máme za sebou horké a pekelné dny a čekáme na každou kapku deště jako na smilování...

...i těm zvířatům je vedro...

...holky, pokud zrovna nespí, mají novou zábavu...loví v misce s vodou led...

...pak zase chvíli odpočívají...lehátko ovládají dokonale...složí si k zemi část, která má stínit nad hlavou a je to jejich...

...prší... není to moc vidět, ale je to fajn...

...vzala jsem si den dovolené a doma je prostě tak moc dobře, že i kdyby padaly trakaře je to jedno, protože jsem doma...

...letos konečně kvetou hortenzie i u nás...

 Máme těsně před týdenní dovolenou...zvířecí smečka jistě něco tuší, protože kdykoliv se na někoho z nich rychle podívám, zjistím, že mně stále sleduje...5 párů očí neustále monitoruje každičký můj pohyb...bude to těžké...
Trénuju tak, že si zkouším představovat odjezd, ale hned mi začnou vlhnout oči a tak je trénink vzápětí ukončen... :-)

...sleduju je taky...pořád si něco šuškají...

Jsou to miláčci♥♥♥

Léto?

Tento způsob léta, zdá se mi poněkud ...ani ne tak nešťastným jako převelice horkým...

Nahlédla jsem do archívu počasí a tohle vedro se nedá omluvit slovy ,,vždyť je léto a proto je horko"...nene...když jsme byli děti, když jsme byli větší děti a když jsme měli malé děti, teploměr ukazoval v tomto období úplně jiné hodnoty než v posledních letech...a tak dnes opravdu platí - na jaře léto, v létě peklo...no budiž, snad to ta příroda zvládne a my ještě nějakou chvíli přežijeme...

...velikost levandule konec května...

...v první polovině  června...je krásná, voňavá a bílé a ,,karamelové" oblázky jsou moc příjemné...

...některá zvířátka dost zlobí...

...a nakonec se tváří jako ta nejnejhodnější stvoření...

...co do něj zasadit?...

...bez se mění rychlostí blesku...

...sušíme pro případ chřipky, rýmy, ale třeba i jen tak na chuť...

...už se těším na houby...loňské zásoby sušených houbiček se tenčí...

..blbinky po celý den...to naše zvířátka baví...

...z nábytku jsem nadšena, ale nic pro náročné a prostorově výraznější milovníky zahradního nábytku...je to spíše takový holčičí nábyteček...ale jak říkám - já jsem moc spokojena, líbí se mi a hlavně jsem jej objednávala do svého zahradního koutku...

...tak nakonec květináč osídlil ,,nevěstin závoj"...

...Mía by chtěla lovit holuby, ale jejich velikost ji překvapila a tak váhá.....nééé, nenechala bych ji ulovit ani motýla...pořád je hlídám...

...můj nový koutek zahrady...čekám pánskou návštěvu - svého muže, prý se příjde podívat, ale pro něj spíše ta lavička :-))

...je tady krásně večer...

...je tady nádherně ráno...malí lumpi krouží pod stolem jako žraloci...co kdyby při snídani něco upadlo...

...noční hlídka ve dvou...večery jsou ale taky fajn...sedíme u vína, vkládám fotky, chechtáme se nad nimi, měsíc se nám snaží trochu posvítit a žáby z blízkého rybníka to všechno ozvučí svým koncertem...hlavou mi letí: kéž by ty ,,obyčejné" chvilky byly věčností...jen neztratit jeden druhého....

...zasadili jsme nový stromeček, neboť starý smrk byl již nemocen...

...nevýhodou tohoto stromečku je prý pomalý růst...tuto nevýhodu vítáme a jsme zvědavi...jinak vlastním jménem Picea omorica - Pančičův srbský smrk...

Nejkrásnější jsou v tomto období ta rána...je krásně voňavo a příjemně chladno...každé ráno, když zavírám branku a jdu do práce bych si nejraději sedla na lavičku a jen tak seděla, popíjela kávu a poslouchala ty ranní zvuky...musím si vzít aspoň den dovolené...musím...abych si tuhle ranní  červnovou chvilku ještě vychutnala...musím si vzít dovolenou, protože v práci už je přesmutno...

Samozřejmě se blíží i ,,normální dovolená", ale ta mi spíše přináší cestovní horečku a také obavy..i když  uvnitř, někde úplně vzadu se asi dost (myslím že hodně) těším...:-)