Brzy nashledanou překrásná Provence ♥♥♥

Je čtvrtek ráno v Provence, vychutnáme si poslední snídani po francouzsku, balíme se, opatrně vkládám do tašek věcičky, které jsem tady nakoupila - moc toho není, ale tím více je třeba opatrnosti... čeká nás dlouhá cesta...vůbec, ale vůbec se nám nechce, jediné co nás táhne domů je naše věrná zvířecí smečka, která čeká...

Rychle ještě pár fotek...

...jeden z obrazů v našem pokoji...pánové na něm hrají pétanque, což je typická francouzská hra, která zde má svůj původ...a opravdu si vzpomínám, že jsme několikrát při procházce viděli, že hraje kdokoliv a kdekoli...

...naposledy pohled z okna...

...rozloučení s domácími a poslední foto...snad se nerozbrečím...byli na nás moc milí...

...ještě jedeme pro makrónky, parkujeme před muzeem levandule, moje drahá polovička zůstává v autě a tak slibuju, že jsme se Sebastiánem  hned zpátky...zabouchli jsme dveře auta, podívali jsme se na sebe a měli jsme jasno...jdeme se rozloučit s muzeem a levandulí, ale rychle, ať tatínek dlouho nečeká :-))

...ten však měl stejný nápad a tak v domnění, že v pekárně nakupujeme makrónky, šel se rozloučit s levandulí :-)) se smíchem se u ní potkáváme a naposledy přivoníme... 

À bientôt překrásná Provence ♥♥♥

pokračování...
...směr kaňon Verdon...

 

...je to zvláštní pocit dívat se dolů, asi strach, ale musím se donutit, chci to vidět...

Zaplavali jsme si, rozdýchali jsme ty silné zážitky z takové krásy, na mě tento den už tak silné, že přiznávám i slzu...Té nádhery všude kolem je už tolik, že jsem toho prostě úplně plná a už jsem to neunesla...ale určitě ten pocit znáte, když vás krása dojme, že?

...a jedeme dál směr levandule...

...krásné a voňavé...

...každý chceme svůj řádek...

 

...teď na chvíli je tohle moje...

...v tomhle kraji se nedá spousta pocitů vyjádřit slovy...musí se zažít...

 

...z pole se nám nechce...

...zdravíme z Provence!..

...je večer..je 39°C...a věřte nebo ne...je nám krásně...

...ještě si zaplaveme...je tu klid a nikde nikdo...

...a tak si fotím znovu všechno okolo...musím myslet na to, že jsme tady poslední večer...

 

...přišel se asi rozloučit...

Sedíme venku do noci a posloucháme to ticho, užíváme si zpěv cikád, dýcháme z plných plic vzduch plný provensálských vůní a do paměti si snažíme otisknout co nejvíce stop té krásy, ať si ji dlouho pamatujeme...

Středa v Provence...

Vracím se ve vzpomínkách zpět na dovolenou...
Na středu jsme opět měli v hlavách spoustu plánů a tak dopoledne vyjíždíme do Aix-en-Provence a doufáme, že v tomto městě stihneme nasát atmosféru vyhlášených květinových trhů, rádi bychom však také viděli kaňon Verdon a tak šup, šup jde se!
Aix-en-Provence je město krásné, opravdu velké a s obrovským množstvím lidí.
Parkujeme v podzemních garážích a doufáme, že je ještě najdeme.
Procházíme ulicemi, obdivujeme nádherné kašny a cílem se stává nejen květinový trh, ale také cesta za malířem Paulem Cézannem - tedy za nejznámější osobností tohoto města.

Fotek mám z každého dne spoustu, ale žádnou nechci vynechat, vkládám tedy ,, první část dne" :-)

...pohled na poklidné popíjení v kavárnách mně fascinuje...

...krásné...a v tom vedru velice lákavé...

...nacházíme sochu Paula Cézanna...

...stihla jsem jen jedinou fotku z trhů...protože spěcháme do Cézannova ateliéru (i zde dodržují přestávky)...tak ale příště si ten trh projdu celičký...

...zlatá dlaždice s mistrovou iniciálou nás vede správným směrem...

...míjíme katedrálu - nakoukneme až na zpáteční cestě...

...přicházíme k ateliéru...

...a jsme uvnitř ateliéru...proniká do něj světlo ze stěny, která je prosklená...tady vznikly Cézannovy nejslavnější obrazy...

...zachovaný dopis Monetovi...

...ateliér je zachován v autentické podobě...všude jsou předměty z jeho obrazů ...je tady zvláštní atmosféra...krásná...a vždycky tady najdete čerstvé jablko a čerstvé květiny...

...visí tady Cézannovo oblečení, jeho deštník, najdete tady jeho dýmku, fotografie, vše zachováno více než sto let...neuvěřitelné...stojíme uprostřed místnosti a napadne nás, že by teď klidně mohl vejít...jako by si jen odskočil na zahradu... nikdy by nás nenapadlo, že budeme mít tu čest navštívit mistrův ateliér a moc si toho vážíme...děkujeme za pozvání pane Cézanne...

...při zpáteční cestě nahlížíme do místní katedrály

...tady to ale vonííííí!

...samé dobroty...

...hmm...tady to chutná! :-))

...tady to taky vonííí...samé mýdlo...známé marseilské mýdlo...

...a tohle už jsou mýdla všeho druhu...když jde paní prodavačka z práce domů musí provonět celičkou ulici...

...a tento byl ještě voňavější...

...vůně se linula i před obchodem a taky nás vtáhla dovnitř...samá mydélka, soli, difuzéry ...

Pokračování v dalším příspěvku, neb se přiblížil pozdní večer a v těch fotkách se začínám ztrácet :-))

Krásný nový den přeji.