pondělí 25. dubna 2016

Další úlovky...
...balkongold, ten mi nesmí chybět žádný rok...
...takhle by mohl vypadat...
...pieris...



...hortenzie...

...ještě nedávno jsem ji nebyla příliš nakloněna, ale začíná se mi líbit...

...myslím, že tohle je yzop...pak by se jednalo o léčivou rostlinku, posilující celý organismus...

...fuchsie - stejný případ jako z hortenzií - neměla jsem je vůbec ráda, ale když jsem zjistila kolik je druhů barev a květů tak mě to překvapilo, že jsem si nakonec jednu koupila a uvidíme co to se mnou udělá dál...


...hořec...



...kamejka...
Jo a nezapoměla jsem při tom zahradničení koukat taky směrem nahoru a objevila jsem, že se nám na stromě uhnízdili holubi...Snad samičce holubičce zajistíme dostatek klidu při sezení na vejcích. Měla jsem strach, aby se na ně nezaměřil náš Maxík, ale když jsem viděla jak jsou velcí, mám spíše strach, aby nám neulovili holubi Maxe...
...samičku jde těžko vyfotit, ale když se na fotečku zaměříte, určitě ji tam najdete...

...pyšný otec...

...Maxíkovi to však vůbec nejde do hlavy...

Pěkný začátek týdne.

čtvrtek 21. dubna 2016

Vysazuji, sadím a stále nemám dost...
Ano, ano, nikdy nemám dost. ..sazeniček, kytiček a keříčků a chci víc a víc. A tak nakupuji kdejakou sazeničku, i když mnohdy ani nevím, jak se jmenuje a jestli vůbec patří ven nebo ne - to všechno dodatečně zjišťuji hodiny na internetu.
A pak si je všechny postavím na stůl a kochám se kolik jich mám. Vzápětí vstanu a nosím jeden květináč za druhým...ach ne..tady ten je malý a ten zas velký...tak honem pro truhlíky...ale ty přece budu potřebovat na muškáty...tak zpátky pro květináče do sklepa...nebo že bych pár kytek zasadila do záhonu?...ale to je ještě brzy...tak je dám zatím do květináče a do zimní zahrady...no a tak poletuju a rozhlížím se po zahradě a zjišťuju, že to všechno nemám kam dát, obíhám každý záhonek a uvažuju co jsem to tam vlastně vloni zasadila a co tam asi tak vyroste...a raději se posunu zase o kousek dál až nakonec najdu kousek místečka s rozhodnutím, že tady zatím kytičku zasadím a kdybych později objevila lepší místo tak ji přesadím...

 
 plicník


 
...koupila jsem si keříček, ale nevím jak se jmenuje...
 
 
 
 
 

...Mía se chová ke kytičkám velice něžně...
 


...všude je modro od pomněnek...


...už rozkvetla okrasná třešeň...


...tahle krása potrvá jen chvilku...



..mám novou bílou hortenzii, která se mi nikdy předtím nelíbila...a hle..najednou jsem ji musela mít...měla by vypadat takhle, ale ta moje má zatím jen tři holé větvičky:-)


Ted je překrásné období. Upravovat záhonky a ustýlat sazeničkám, žádnou rostlinku nechci zašlápnout. V předklonu rozkročmo, abych nic nezničila a nezašlápla, kypřím, hloubím a sadím a různě balancuju.
A to mi připomělo Karla Čapka:..,,Člověk zahradník vznikl zajisté kulturou a nikoliv přírodním vývojem. Kdyby vznikl od přírody, vypadal by jinak..měl by nohy jako brouk, aby nemusel sedět na bobku, a měl by křídla, jednak pro tu krásu a za druhé proto, aby se mohl vznášet nad svými rabátky...Ale jelikož je zahradník uzpůsoben stejně nedokonale jako vy ostatní, nezbývá mu, než aby ukázal, co umí: aby našlapoval lehce jako motýl či konipásek, aby se vešel na čvereční coul půdy, aby se udržel v rovnováze proti všem zákonům o nakloněných tělesech, aby všude dosáhl a všemu se vyhnul a ještě se při tom pokoušel zachovávat jistou důstojnost, aby se mu lidé nesmáli"...
Čapka mám ráda.

...,,ať si klidně pobíhá po zahradě s těma kytkama...já si konečně v klidu odpočinu"...

...,,a až to všechno zasadí, půjdu se podívat, jak se jí to povedlo...jestli to zasadila dost hluboko...včera jsem jí musela zase ukázat, že heřmánek zasadila moc plytce..stačilo jednou hrábnout drápkama a heřmánek byl venku...a ještě jsem za to dostala vynadáno...no jo, nevděk mezi lidmi vládne"...




Jojo, je to tak - Malvínka chodí tajně za mnou a vydlubává pacičkou kdejakou kytičku...To Mía, to je romantička, ta si ke kytičce čichne a kochá se jako pravá kočičí slečna.
Tak se mějte, užívejte si zahradničení a dejte si k tomu....třeba výbornou kávičku :-))

úterý 19. dubna 2016

Smržíci...
Máme na zahradě dost kyselou půdu a tak se u nás daří různým houbičkám. Teď je hlavně období smržů, které jsou jednou z nejvýtečnějších hub. Tyto vzácné a tajemné houby rostou už zjara
 a jsou k nalezení nepravidelně a spíše náhodně - v tom taky spočívá jejich cena. Ve Francii, USA nebo v Itálii jde o houby vysoce ceněné na trzích. Proto jsme rádi, že u nás  taková vzácnost roste.
 



...no není srandovní?..

 

Takže večeře byla ve znamení smržů - vaječinka s podušenými smrži a chleba s máslem, posypaný ptačincem..Mňam!

...rostou nám tady i jiné houbičky, ale zatím jsme je neidentifikovali...
Ta příroda, to je jeden krásný nápad za druhým... Co říkáte?

pondělí 18. dubna 2016

Další jedlé bylinky...
Těch zelených dobrot je spousta a prý je jedlá i obyčejná tráva a tak vkládám zatím jen pár těch, které sbíráme my:
bršlice kozí noha


jitrocel větší
červený jetel


rozchodník skalní

krvavec menší
svízel
šťavel
kostival
mochna husí
popenec
pomněnka


... a další a další a člověk vůbec nemá čas tohle všechno prostudovat a hlavně užívat a libovat si...
 Mějte se bylinkově...