Je konec října...
... je krásné počasí, v minulých letech zdobily v tomto období náš dům a zahradu překrásné chryzantémy, svítící dýně a vřesy, ale letošní podzim tomu tak docela není :-(
Náš domeček nás (bez předchozí domluvy a pro mně nutné psychické přípravy) donutil k tomu, abychom mu koupili nový kabát.
A podle toho to teď u nás kolem domu vypadá :-(
Úplně všude se povalují a poletují kuličky polystyrénu, všude je pošlapaná tráva, bahnité cestičky, nic není na svém místě, a co víc...jsou zničené záhony a na nich všechny květiny, které měly být ozdobou podzimu.

...všude ohyzdné lešení...

...ovšem Mía a Malva jsou nadšené...myslím z toho lešení..jinak se celý den dost bojí a vylezou až když jsou pracovníci pryč...

...kuk...lezou až nahoru a chodí domů oknem...

...libují si, jaký mají výhled...

...prochází se po oknech a sledují co děláme uvnitř...

...jako po kladině...

...přesně takto na nás hledí...jsme jako v zoo...

:-)) dovedou sedět desítky minut venku na lešení a pozorovat nás co chystáme na stole, jak vaříme atd...

:-(((( řekni, kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát?

...jak říkám, chodí domů oknem...

A mně ten nepořádek kolem domu vůbec netěší :-( chodím nasupeně a brblám, co všechno je zničené a postupně už raději vůbec před dům nechodím pokud nemusím...udělala jsem si pár místeček ,,na pěkno" a alespoň tam upírám svůj pohled, když popíjím třeba kávičku..
A tak fotím třeba tohle:

...neuvěřitelně brzy rozkvetl jeden z našich vilínů... normálně má kvést až kolem ledna a února...

...tenhle je zatím v pořádku - takto má teď vypadat a květy bude mít až v těch nejstudenějších měsících...

...pořád hezky kvetou...♥

...takový krásný pohled máme z kuchyňského okna...

...ten červený vodopád nás těší každý podzim...je to krása...

...taky doma dělá pár dýní parádu...mrzí mně, že jsme letos nevyřezávali jako v minulých letech...snad příští rok...

   

...máme obrovské množství popadaného listí a tak si rychle užíváme posekaný trávník bez listí, než znovu zapadne...

...to se vždycky směju :-)))), když si můj manžel takhle oblíkne obrovský vak na listí a zhrabuje listí do něj...vypadá u toho dost srandovně...vleze si takhle do pytle a hrabe listí pod sebe...musím se každý rok tomuhle smát ♥♥♥

...a tady už stojí vítězně nad posledním shrabaným listím...do takových dvou, tří hodinek nebude stejně trávník přes listí vidět..chuďátko zbytečně se namáhá, ale je šikovný, protože takových vaků se u nás nahrabe moc moc ..

...někdo aspoň mezitím přinesl dřevo...

...nejenže máme všude plno listí, ale pouštět peříčka začal i náš Kuba...

...je z něj pěkný opelichánek...občas ho musíme vypustit, to pak nelítá jen on, ale všechno co v zobáku unese...

...baví ho uklízet různé věcičky... tak mu připravíme maličkosti a on je pak uklízí...je prostě zapotřebí ho zaměstnat...

...unese fixy, pinzetu, pravítko...rád telefonuje...dovede zobákem ťukat do telefonu celé minuty...

...nesmějte se mu, však mu peříčka dorostou....

...a nad čím přemýšlejí kočičky?...jak se nepozorovaně dostat k létajícímu Kubovi...

Tak to je maličký výběr ze všech okamžiků posledních 14ti dnů...

...tato a přední stěna už je skoro hotová...teď nás čeká druhá strana domu...ach moje nervy...

Zítra má přijít ochlazení, snad stihneme domek obléci ještě před příchodem zimy...

Pěkné a klidné dny všem.

Dýňobraní...
...je tady, i když trochu vynucené vlivem nepříjemného počasí...
Dýně i cukety by se ještě rády na záhonech povalovaly, ale zima a dnešní mráz ty nesklizené dýně totálně zničil...
Takové zahradničení mě pak nebaví...konečně jsme letos ubránili všechno před mšicemi, slimáky, vedrem a .. nakonec vše dokončilo deštivé počasí a mráz :-(
Počasí prostě vyhrálo. Je to škoda, protože ty krásné dýně, velké i malé, mohly ještě nějaký ten týden krásně zdobit podzimní zahradu.

...pomalu dozrávají olivy...

...ještě se snažím nasušit trochu bylinek...bazalku mi ale mráz už spálil...

...těmto jsem namluvila, že jsou zralé :-))

...jsou krásné, vypadá to, že je jich moc, ale všechny byly zamluvené ještě na stonku...doufám, že podělím všechny, kterým jsem je slíbila...

 Ale dost naříkání... trochu jsem pohrabala v záhonku a co myslíte?....narazila jsem nechtěně na jarní cibulky..takže pod zemí to žije...úplné jaro :-))..tak směle sázejme.
 Taky jako každý podzim přenáším květiny jako kočka koťata.
A možná ještě jedna pozitivní věc - pomaloučku a krásně rozkvétá listí...ještě jsem ho nefotila, ale začíná být krásně barevné. Jen ať ty lístečky ještě vydrží na stromech, než se začnou všechny pomalu snášet k zemi...

Přejme si ještě trochu teplých a slunečných dnů.

Je důvod...
Otvírám láhev bílého vína a nalévám do sklenic...opět je tady 2.říjen a s ním důvod....nikdy nezapomenu....a k tomu ještě Karel Gott...takže důvodů je dnes více...zase mizí další kousek z období dětství...
...každý rok je několik dat, kdy zapalujeme svíčky ve všech pokojích.... zapálím svíčku i za Karla Gotta....zapaluji spoustu svíček za všechny...
Všechny jeho písničky znám, ale ty nejstarší samozřejmě díky mým drahým rodičům, kteří nám také pořád svítí na všechny z našich cest, jak zpívá Karel Gott ...  všechny jeho písničky jsou krásné...

Škoda, že už jsme nestihli jít na žádný koncert...škoda...uvažuji, že naposledy jsme Karla Gotta viděli v roce 2012 na výstavě jeho obrazů...

Měla bych si opakovat francouzštinu, uklízet, dělat štrúdl a spoustu jiných věcí jsem dnes měla v plánu... a místo toho se jen tak houpu v houpacím křesle, hledím a poslouchám...takové divné dny někdy mám...nějak se najednou zastavím nebo mně něco zastaví... a nemůžu se nikam pohnout...a hlavou jdou různé myšlenky...a strach...strach o kousek toho svého světa....kéž by se dal někde vyměnit za klidnou mysl...

Odporné nemoci...denně beroucí stovky životů...denně měnící stovky životů......žijeme ty svoje příběhy nějak moc rychle a umíráme pomalu...

Připíjím na... a vím, že ...

:-)



Ať už srdce nehasnou.