Otvírám láhev bílého vína a nalévám do sklenic...opět je tady 2.říjen a s ním důvod....nikdy nezapomenu....a k tomu ještě Karel Gott...takže důvodů je dnes více...zase mizí další kousek z období dětství...
...každý rok je několik dat, kdy zapalujeme svíčky ve všech pokojích.... zapálím svíčku i za Karla Gotta....zapaluji spoustu svíček za všechny...
Všechny jeho písničky znám, ale ty nejstarší samozřejmě díky mým drahým rodičům, kteří nám také pořád svítí na všechny z našich cest, jak zpívá Karel Gott ... všechny jeho písničky jsou krásné...
Škoda, že už jsme nestihli jít na žádný koncert...škoda...uvažuji, že naposledy jsme Karla Gotta viděli v roce 2012 na výstavě jeho obrazů...
Měla bych si opakovat francouzštinu, uklízet, dělat štrúdl a spoustu jiných věcí jsem dnes měla v plánu... a místo toho se jen tak houpu v houpacím křesle, hledím a poslouchám...takové divné dny někdy mám...nějak se najednou zastavím nebo mně něco zastaví... a nemůžu se nikam pohnout...a hlavou jdou různé myšlenky...a strach...strach o kousek toho svého světa....kéž by se dal někde vyměnit za klidnou mysl...
Odporné nemoci...denně beroucí stovky životů...denně měnící stovky životů......žijeme ty svoje příběhy nějak moc rychle a umíráme pomalu...
Připíjím na... a vím, že ...
:-)
Ať už srdce nehasnou.
Ať už srdce nehasnou.
Žádné komentáře:
Okomentovat