pokračování...
...směr kaňon Verdon...
|
...je to zvláštní pocit dívat se dolů, asi strach, ale musím se donutit, chci to vidět... |
Zaplavali jsme si, rozdýchali jsme ty silné zážitky z takové krásy, na mě tento den už tak silné, že přiznávám i slzu...Té nádhery všude kolem je už tolik, že jsem toho prostě úplně plná a už jsem to neunesla...ale určitě ten pocit znáte, když vás krása dojme, že?
|
...a jedeme dál směr levandule... |
|
...krásné a voňavé... |
|
...každý chceme svůj řádek... |
|
...teď na chvíli je tohle moje... |
|
...v tomhle kraji se nedá spousta pocitů vyjádřit slovy...musí se zažít... |
|
...z pole se nám nechce... |
|
...zdravíme z Provence!.. |
|
...je večer..je 39°C...a věřte nebo ne...je nám krásně... |
|
...ještě si zaplaveme...je tu klid a nikde nikdo... |
|
...a tak si fotím znovu všechno okolo...musím myslet na to, že jsme tady poslední večer... |
|
...přišel se asi rozloučit... |
Sedíme venku do noci a posloucháme to ticho, užíváme si zpěv cikád, dýcháme z plných plic vzduch plný provensálských vůní a do paměti si snažíme otisknout co nejvíce stop té krásy, ať si ji dlouho pamatujeme...
Žádné komentáře:
Okomentovat