Velké plus karantény vidíme v tom, že teď doma mnohem více kulturně žijeme a to ve smyslu návštěv divadla...jsme v divadle co nejvíc to jde a některá představení si rádi opakujeme...
Vážně....Každý rok se snažíme s přáteli ,,chytit" jakékoliv představení divadla Studio DVA, které máme moc rádi a baví nás... letos máme zatím vstupenky na Malého Prince, vstupné zpět požadovat nebudeme, protože je nám jasné, že i herci teď mají těžké časy...
...no ale zpět..v těchhle časech divadlo vysílá online a my jsme za to moc rádi a s manželem máme teď pokaždé při jejich vysílání první řadu u nás v obýváku nebo v kuchyni, navíc se sklenkou vína a řveme smíchy....Bob Klepl, Eva Holubová, Monika Absolonová, Karel Roden a další jsou prostě skvělí a já jsem při jejich talkshow nebo představení v minulých letech dokázala zapomenout na starosti všedních dnů a v těchto náročných dnech, díky nim, dokážu zapomenout klidně i hodinu na koronavirus, dokážu se od srdce smát a na chvíli nemít strach..
Další pozitivum karantény je samozřejmě uklizený dům od střechy po sklep, garáž nevyjímaje...
Ale zase není moc kam vyřazené a vyhozené věci vozit, neb jsou zavřené sběrné dvory, takže s tím úklidem se to taky nemůže moc přehánět...
No žijeme tak nějak ze dne na den...
Někdy se cítím takhle:
A někdy zase trochu euforicky:
Když je venku moc chladno, díváme se na plížící se jaro za oknem anebo (možná už chvilkama i ze zoufalství) tancujeme a blbneme doma:
Taky mám pocit, že můj manžel se rozhodl splnit každý den nějaký koronaúkol. Jeden den šil roušky na šlapacím stroji, další den pekl rohlíky- podotýkám vynikající, které teď vyžadujeme denně, a teď poslední dny se zdržuje hodně ve sklepě ....podezírám ho, že se tam snaží sestrojit ventilátor pro umělou plicní ventilaci...
 |
| ...jedna z prvních roušek...podotýkám, že můj manžel šije na šlapacím stroji...dobrodružství, ale zkusit to prý musel... |
 |
| ...fakt se nemůžeme dočkat až vychladnou...šikovný páníček... |
 |
| ...taky musel zkusit upéct vánočku... |
***
***
A večer mi poslal tohle: |
| ...prý jestli nebudeme chvíli dělat, jako že jsme v restauraci na čepovaném pivu..no to jsou situace...dala jsem mu chlazené lahvové... |
 |
| ...musíme vydržet...připomínám si na každém kroku, že naděje je vždycky... |
***
Přeji nám všem, ať tenhle hodně vyjímečný stav zvládneme bez újmy na zdraví i na duši...
A jedna hezká rada od mého oblíbeného doktora Honzáka: dýchejme, vnímejme, žíjme...
Žádné komentáře:
Okomentovat