Musela jsem si vzít v tomto měsíci dovolenou. A představa, že budu sedět doma a koukat z okna, jak je venku škaredě, mě tedy moc netěšila. Ale teď vůbec nelituju...jsem ráda, že jsem doma, venku je na leden neobvyklé počasí, ale mi vyhovuje...je krásně a DOMA je tak dobře...
A tak si sedím v tlustém svetru s hrnečkem čaje na zahradě a těším se ze sluníčka a připomínám si všechno, co už dávno vím...
 |
| ...ranní čaj.. |
 |
 |
| ...a nabíjení tygřího oka... |
 | |||||
| ...energii budu potřebovat, tak sviť sluníčko sviť... |
Je mi dobře, když jen tak koukám na maličkosti kolem mně, o nohy se
mi otírá kocour, na klíně sedí kočka a psi běhají po trávě a čmuchají,
kde se dá. Poslouchám Símu M., do dlaní mě hřeje čaj, moje zlaté dítě je
taky doma a tak hned jakmile dopiju tu dobrotu, udělám pár maličkostí a
budu čekat až se DOMŮ z práce vrátí ten nejlepší muž na světě.
Mám
obrovské štěstí, že mám na koho čekat a můj muž má obrovské štěstí, že
na něho DOMA někdo čeká...A co teprve zamyšlení nad tím, jak velké máme
štěstí, že máme naše DOMA...
Ale jak říkám - to už všechno dávno víme, jen je třeba si to občas připomenout a nedělat si starosti s věcmi nedůležitými...
Žádné komentáře:
Okomentovat