LeaFlower

Vrby, vrbičky...
Někde jsem četla, že pokud máte nějaké přání, stačí se uchýlit k vrbě, přání jí svěřit a přitom uvázat volný uzlík na její pružné větvičce. Po splnění přání je ale nezbytné uzlík rozvázat a stromu poděkovat. Proto se asi,, mluví do vrby“.
Taky kdo prý v sobě nosí nahromaděnou zlost,  je zatrpklý a cítí se být obětí osudu, ten by měl vyhledat přítomnost vrby. Vrba prostě přitahuje lidi unavené životem, dokáže obnovit životní sílu a rozehnat chmury.
U rybníku máme nádhernou velkou vrbu a je pravdou, že jsem u ní na chmury a zlost ani nepomyslela...spíše jsem cítila určitou pokoru a chtěla jsem zachovat tu tichost okolo, jak jsem tam pod ní stála...

...na takový pohled si ještě musíme počkat...

...snad se proutky brzy zazelenají...

...přidala jsem ptáčka od mé oblíbené keramičky paní Všetičkové...

...i motýlek je dílem paní Všetičkové...

...z touhy po JARU už mi kvetou i botky :-)

...sametové kočičky...

...tak u nás brambory budou, protože nepršelo a kalendář radí zasít obilíčko...

...tak jsem zasela...

A najednou koukám z okna a venku už se setmělo...je neuvěřitelné jak čas letí a člověk má doma pořád plno pěkné práce...Tak hezký večer...