úterý 3. května 2016

1.máj...
Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Ilustrace č. 1 

Ráno jsme se samozřejmě nezapoměli políbit pod rozkvetlou třešní...Sice ta naše má asi pouhý metr od země, takže na nás sousedka volala, co že to tam na zemi děláme, ale se smíchem jsme to zvládli...
Tak doufám, že jste na tak důležitou věc také nezapoměli...

Žádné komentáře:

Okomentovat