LeaFlower

Filipojakubská noc...

Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc se lidé scházejí u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Tato noc byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, který byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat. Lidé také věřili v otevírání jeskyní, ve kterých jsou ukryty poklady.

Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky.
A tak jsme se večer vydali k vatře a účastnili se jejího zapálení...všechna opatření proti čarodějnicím jsme samozřejmě splnili už před odchodem z domu..

...za světla ještě čarodějové a čarodějnice nevypadali vůbec nebezpečně, ale se stmíváním...se začaly dít věci...

...konečně jsem viděla i Malou čarodějnici ze známého večerníčku...

...hoř ohníčku hoř, všechno zlé umoř...

Čarodějů a čarodějnic jsme potkali tento večer a noc opravdu hodně, ale zachytit je foťákem bylo skoro nemožné. Dům jsme podle rady v kalendáři obložili drnama, nad dveře nakreslili kříž a doufali, že nás čarodějnice mine. U vchodu jsme vysypali hromadu písku, abychom případnou návštěvu čarodějnice zdrželi přepočítáváním zrnek až do rána, kdy její moc pomine...